I na mě sedla taková tak tvůrčí jarní náladička a optimismus, akorát se ještě nedostavil konktréní způsob, jak jich plně využít. Zatím to proto vypadá tak, že radostně hopsám od ničeho k ničemu a nevím, co začít. Ne že by nebylo co,..ono je toho moc.
Všem neznalým objasním, že jsme se nedávno stěhovali, takže neustále nacházím něco, co jsem hledala včera či dřív a naopak nenacházím to, co právě teď hledám. Nicméně náš kulový blesk mě přímo udivil počtem knih, které jsem ještě nepřečtené nalezla v útrobách své knihovny. Taky množství oblečení, tašek či jiných doplňků vyžaduje nějakou tu předělávku, úpravu či rovnou opŕavu, kytkám by se tak nejlíp hodily větší květináče a škola by ráda násilnou formou vyrobila z mé hlavy paměťovou kartu či co.
Nic proti plnému vytížení, ale tato halda úkonů opravdu nevoní zrovna po odpočinkovém hopsání při plnění oblíbené činosti. Na místě by byl spíše nápis "Overloaded"...
A tak se zase mým mozkovým závitům jednou podařilo nahnat optimismus a veselotu do kouta, nařídit jim sednout a čekat, až na ně přijde řada. Na seznamu jsou teď totiž (prý,...) důkležitější a potřebnější věci, než nějakej odpočinek nebo jak...
Tak by mne zajímalo, jestli na tu řadu někdy vůbec přijdou,...Dokud totiž u mě v kebuli rozhoduje ten druhej než já, tak asi těžko...