Mezi horskými gorilami
Autor: Barfuss, Matto
Originální název: Unter Berggorillas (2005)
Rok vydání: 2006
Vydavatelství: Euromedia Group
Počet stran:152
Hlavní postavy:
Barfuss, gorily,...
Popis:
Cestopis vyprávějící o Barfussových výpravách za gorilami do Ugandy a Rwandy. Tento německý malíř, známý "gepardí muž", odmala snil po setkání s gorilami horskými, jedním s nejohroženejších tvorů na naší planetě. V roce 2003 proto podnikl svou první cestu do národního parku Virunga na hranicích Konga, Rwandy a Ugandy. Zde se skutečně setkal s gorilami, které ho naprosto uchvátily. Barfuss se sem vrací znovu a znovu, stále blíže poznává tyto pralesní obry, jejich řeč, způsob života. Za svými oblíbenci se pak i několikrát vrací a zahajuje vzdělávací programy na jejich ochranu. Vždyť počet goril horských se odhanuje na něco mezi 450 a 700 kusy!
Vlastí komentář:
Na knížce mne v prvé řadě naprosto uchvátily fotografie, kterými je vyprávění bohatě prokládáno. Setkáme se zde také s několika obrazy Barfusse, převážně také s gorilí tematikou. Samotné vyprávění se čte dobře, relativně rychle. Výpravy jsou líčeny zajímavě a snadno si lze přenést přímo k cestovatelům do bambusového pralesa, nicméně místy jsem měla pocit, že se některé pasáže až moc opakují (samozřejmě chápu, že někdy se tomu vyhnout prostě nedá). Každopádně stojí alespoň za nahlédnutí
Ukázka:
Ani nevím, kolikrát jsem si své první setkání s gorilami představoval. Ale mohl jsem tušit, že ve skutečnosti proběhne úplně jinak. Jasně, sny a realita se občas hodně liší. Ale že o první gorilu horskou ve svém životě takřka zakopnu, to jsem vážně nečekal. George kráčející pár kroků přede mnou se náhle prudce zastavil. Abych do něho nevrazil, vyklonil jsem se napravo, ale ztratil jsem přitom rovnováhu, narazil na několik bambusových stonků a vzápětí se natáhl na zem jak dlouhý tak široký. V prvním okamžiku vidím všechno rozmazaně. George něco šeptá, ale je tak daleko, že ho nemůžu slyšet. Přímo přede mnou, ve vzdálenosti sotva tří metrů, leží obrovská bytost. Skrze stonky bambusů na mě hledí mírně zlatorudé oči. Přestože jsem ještě před několika okamžiky chroptěl jako astmatický dědek, teď se mi zastavil dech a nemůžu ho znovu popadnout. Je to stříbrnohřbetý samec, který by mi několika lehkými údery dokázal v mžiku zpřerážet všechny kosti v těle. Místo toho tady ale leží na břiše s hlavou v dlaních a s klidem mě pozoruje, jako bychom se potkali už nejméně desetkrát. V následujících okamžicích se neděje nic. Čas se zastavil. Pro mě jsou teď na celém světě jen jediné dvě bytosti - on a já...