péťa: Upřímně, mám občas podobné pohnutky, že nic neznamenám a že nic po mně nezbude.
Tím spíš v této chvíli, ve chvíli, kdy si uvědomím, že zas sedím u pc a nic nedělám, i když bych tolik chtěla. Tím spíš v této chvíli, když mi před pár dny umřel kamarád. Tím spíš ve chvíli, kdy se mi zdá, že všechny mé sny jsou zbytečné.
Každý to má... jen je vždy na něm, jak se k tomu postaví.
Tudíž vypínám pc a jdu tvořit.
Úžasný blog.
Moc hezky píšeš.
A pokud na té fotce jsi ty, jsi i moc krásná.
Pěkný den... s uměním.