Rozmarné léto

Rozmarné léto

Autor: Vančura, Vladislav

Originální název: Rozmarné léto (1926)

Rok vydání: 1986

Vydavatelství: Odeon

Počet stran: 118

Hlavní postavy:

Antonín Důra,Roch, Hugo, Arnoštek, Anna, Kateřina,...

Popis:

V lázeňských Krokových Varech se na plovárně Antonína Důry setkává Důra s biskupem Rochem a majorem Hugem. Společně tráví letní den rozmlouváním a mudrcováním na nejrůznější témata. Atmosféru poklidného letního dne na malém městečku ale naruší kouzelník Arnoštek se svou tanečnicí Annou. Zůstanou ve městě tři dny a svými představeními okouzlí celé městečko. Důru, Rocha a Huga okouzlí hlavně půvabná Anna a všichni s ní postupně stráví noc. Důrova žena Kateřina na protest uteček ke kouzelníkovi. Důrovi to nevadí, je tomu vlastně rád. Kateřina nicméně zjistí, že život v maringotce není tak romantický, jak myslela a pobouřena skutečností se vrací k manželovi. Anna, po které chtěl Hugo, aby s ním zůstala, se zase vrací ke kouzelníkovi a společně Krokovy Vary opouští. Město se tak vrací do starých kolejí.

Vlastní komentář:

Knížka mě ničím nějak nezaujala, místy se člověk pousmál, ale jinak... Jazyk plný přechodníků taky nepatří mezi mé oblíbené,...Navíc valnou část knížky tvoří rozhovory (přímá řeč taky více méně neexistuje,...) kolikrát více o ničem než o něčem. Nelituji času, který spolklo přečtení tohoto poetistického díla, nicméně ostatní nechť zváží předem.

Ukázka:

Vzpomínka panina:
Můj manžel plkává dosti časo, pravila paní Důrová, ach! Je mi to snášeti od sedmnáctého roku, neboť vězte, že jsem se provdala mláda. Ano, mohla jsem voliti mezi lepšími chlapíky, než je mistr, avšak Antonín zbil ženichy a zmocniv se klíčů, jež jako s uděláním se hodily k mým dvířkám, obtěžoval mě tak dlouho, až bylo nutné slaviti svatbu. Je to pravda, Antonín býval velmi zamilován a velmi zdráv, chci se vsaditi, že toho měli ti kluci dost, když je zmlátil.

Záhadná hudba:
Všimněte si dobře těchto kouzel, děl Antonín zdvíhaje tři prsty. Arnoštek stojí před svou boudou, Anna obchází vybírajíc peníze, a přece, jak je dobře slyšeti, jejich kolovrátek vyhrává. Bojím se, že kouzelníkovi slouží ďábel. Často jsem se bál o váš zdravý rozum a vidím, že moje strachy byl důvodné. Jak můžete žertovati o tom, že vám utekla žena? pravil Hugo.