Spalovač mrtvol
Spalovač mrtvol
Autor:Fuks, Ladislav
Originální název: Spalovač mrtvol (1967)
Rok vydání: 1983
Vydavatel: Mladá fronta
Počet stran: 171
Hlavní postavy:
Karel Kopfrkingl, Lakmé, Zina, Milivoj, Willi Reike
Popis:
Karel Kopfrkingl je tak trochu podivín. Své ženě Marii říká Lakmé, sám si nechá říkat Roman, pracuje v krematoriu a tak neustále mluví o velikosti rakví, teplotě a výhodách spalování či o smrti jako takové. Doma si na zeď dokonce pověsil rozpisy spalování -tzv. jízdní řád smrti. O politickou situaci v země se příliš nezajímá - spíše ho překvapuje, díky vlivu jeho přítele Williho Reika vidí všechny kroky Německa jako kroky kupředu k míru a blahobytu. Reik z něj udělá člena SdP a přesvědčí ho, aby převlečen za žebráka odposlouchával a špehoval Židy. Kopfrkingl tak brzy udává i své přátele. Po tom, co mu Willi oznámí, že by mohl získat ředitelské křeslo v krematoriu, kdyby jeho žena nebyla Židovka, se jí rozhodne zabít. Své děti chce poslat na německá gymnázia a vychovat z nich podpůrce Říše, Reike mu však zdělí, že v sobě mají židovskou krev a byly příliš pod vlivem matky. Pro jejich vlastní dobro, neboť by podle něj nemohli žít plný život, se tak Kopfrkingl rozhodne zabít i je. Ze svých činů se zblázní. V samém závěru knihy vidí lidi, které udal, navracet se zpět domů.
Vlastní komentář:
Sice nevím, zda to byl záměr, ale přišlo mi, že celá psychologie Kopfrkingla se promítla i na stylu, kterým je kniha napsána. Místy až primitivně -například když popisuje myšlenkové pochody, které v dalším odstavci pouze převede do přímé řeči. Samotná psychologie postav je dobře propracovaná, občasné zmínky o politické situaci v té době děj přibližují tak akorát, bez většího rozpytvávání. Určitě stojí za přečtení
Ukázky:
"Životní prostor," usmál se pan Kopfrkingl, "Wilhelm, já ti něco řeknu. Já vím dost věcí, třeba i to, jak se dělají rakve. Když takovou rakve zavřej víkem, tvoří její průřez takový šestiúhelník, to je tvar, který člověku skýtá nejvíc místa. Má být dost vysoká, aby mu víko neleželo na tváři a na prsou, čím vyšší rakev, tím větší pohodlí. Nejlepší jsou rakve, které jsou tak prostorné, že by se tam vešli dva. Jediný prostor, který má cenu," usmál se pan Kopfrkingl,"je prostor v rakvi. A také éter, nekonečno, kam vzlétne duše," usmál se. Došli na křižovatku, kde jezdily elektriky a auta a Willi se otočil a zavolal na Miliho, který stále šel za nimi s letáčkem v ruce. "Může z toho vzniknout peklo," řekl pan Kopfrkingl, neboť se mu zdálo, že Willi nápadně mlčí, "peklo. Z Hitlera..." "Proto, že bojuje za štěstí a spravedlnost sta miliónů lidí?" řekl Willi ostře, "za věčný život našeho národa? Za lepší Evropu? Ovšem," kývl, "vznikne z toho peklo. Pro ty, kdo nám život upírají, berou, pro naše nepřátele. Pro slušné poctivé lidi ne."