Forrest Gump
Autor:Groom, Winston
Originální název: Forrest Gump (1985)
Rok vydání: 1994
Vydavatel: Lucka
Počet stran: 180
Hlavní postavy:
Forrest Gump, Jenny, Dan, Sue, máma, Bubba,...
Popis:
Forrest Gump byl opatřen nálepkou "idiot" a snaží se s tím co možná nejnormálněji žít. To se mu bohužel nedaří a dostává se tak nakonec z jedné neuvěřitelné situace do druhé -často ani ne vlastní vinou. Většinou za to může shoda okolností nebo Forrestův nový objevený skrytý talent (kterých, jak se ukáže, má nakonec též hodně). Knížka je něco jako Gumpova autobiografie a věřte, že film ji ZDALEKA celou neobsáhl. Jen pro nastínění - dočtete se na příklad, jak se Forrest podíval do vesmíru, jak proto ale nakonec skončil u lidožravců, jak uprdnutím málem vyhrál šachový turnaj a jak se jeho "ulevit" stalo heslem volební kampaně. Ale není to jen knížka o neuvěřitelnu, ale i o poznání, že "to nemůžu svádět na to že jsem idijot i když by to bylo krásný"
Vlastní komentář:
Knížka či film -Forrest Gump je Forrest Gump. Film je jen volnější zpracování a spousta událostí je tak zpřeházená, vynechaná, vymyšlená či upravená, ale myslím, že to jen prospělo, koneckonců i tak má film přes dvě hodiny . Každopádně doporučuji oboje. Protože knížku jakoby píše sám Forrest, setkáme se každou chvíli s výrazy jako idijot, historije apod. naopak o čárku ve větě nezvadíte. Čtení to však povětšinou nevadí. A pokud ano - vtip to jistě přehluší.
Ukázky:
Celý vodpoledne jsme fest trénovali a já měl žízeň jako trám že bych lemtal snad i ze záchodový mísy. Ale asi pět nebo šest bloků vod Zvěřinece byl krám tak jsem se tam po tréningu vypravil pro limetky a pro cukr na limonádu co mi dřív dělala máma. Byla tam taková stará šilhavá bába co mě šmírovala jak kdybysem chtěl vybrat kasu nebo co. Chvíli hledám kde maj limetky a vona se mě zeptala přejete si a já na to potřebuju nějaký limetky a bába že prej žádný nemaj. Tak jsem chtěl aspoň citróny protože jsem si řek že citronáda bude taky fajn ale vona že citróny taky nejsou ani pomeranče tohle že nevedou. Chodil jsem po tom krámě snad hodinu a baba už začínala bejt nervózní a na konec se zeptala tak budete si něco brát takže jsem si vzal z regálu plechovku broskví a pytlík cukru poněvač mě napadlo že když nic nemaj udělám si aspoň něco jako broskvonádu protože jsem chcípal žízní. Když jsem se vrátil do sklepa pikslu jsem nožem votevřel a broskve nacpal do fusekle. Pak jsem je vymačkal do džbánu a přidal vodu i cukr a zamíchal ale řeknu vám že to vůbec nechutnalo jako limonáda protože to akorát připomínalo zapařený ponožky.