Ostrov tučňáků
Autor: France, Anatole
Originální název: L'ile des pingouins (1929)
Rok vydání: 1963
Vydavatel: Státní nakladatelství krásné literatury a umění
Počet stran: 235
Popis:
Díky omylu svatého Maela se z tučňáků stávají lidé a vzniká tak nový národ. Právě dějiny tohoto národa popisuje Ostrov tučňáků. Od bájných dob, kdy vznikají národní hrdinové jako například svatá Orberosa, přes období velkých i malých králů až po dějiny současné a dokonce i budoucí. France knihou kritizuje buržoazní zřízení státu. Dějiny tučňáků de facto korespondují s dějinami jeho vlasti - Francie, ale celková myšlenka myslím sahá daleko za hranice Francie i země Tučňáků.
Vlastní komentář:
Nedá se říct, že by mne tato kniha zrovna oslovila. Některé nápady byly dobré, člověk se i zasmál, ale místy se na druhou stranu i docela nudil. Tedy aspoň z mého pohledu na věc. Nejvíc mne pobavily asi nejmladší období tučňáckých dějin, konec -neboli pohled do budoucna- taky nebyl špatný (tedy on byl, ale myšlenka ne
Ukázka:
Šmrdola, vynikající znalec písma, předložil výsledky svého bádání. "Prozkoumal jsem velmi pozorně," řekl, "listiny, které byly nalezeny u Ohňovce, zvláště pak sešity, do nichž si zapisoval vydání, a záznamy o prádle, a zjistil jsem, že tento všední zevnějšek tají neproniknutelné záhady. Podařilo se mi však k nim přece jen najít klíč. Z každého řádku vidíme, jaký byl zrádce ničema. Slova tři piva a dvacet franků Adéle znamenají v tomto systému písma dodal jsem třicet tisíc otepí sena sousední mocnosti. Z těchto dokladů se mi dokonce podařilo zjistit složení sena, které tento důstojník dodával. Slova košile, vesta, podvlékačky, kapesníky, límce, aperitiv, tabák, doutníky znamenají ve skutečnosti jetel, lipnici, vojtěšku, bedrník, oves, jílek, mařinku vonnou a mšel luční. To jsou právě ty vonné rostliny, z nichž se skládá voňavé seno, jež dodal hrabě Psíhubka tučňáckému jezdectvu. Tak si Ohňovec zaznamenával zločiny a myslel si, že tento jazyk nikdy nikdo nerozluští. Člověka přímo drtí taková prohnanost a taková nesvědomitost."