Saturnin
Saturnin
Autor:Jirotka, Zdeněk
Originální název:Saturnin (1943)
Rok vydání:2004
Vydavatel:Šulc a spol.
Počet stran:216
Hlavní postavy:
Saturnin, Jiří, Kateřina, Barbora, dědeček, Milouš,...
Popis:
Mládenec Jiří se rozhodne pořídit si sluhu a do jeho života tak vstupuje svérázný Saturnin. Tento nápaditý podivín rozhodne přestěhovat se na loď na Vltavu. Tam se k Jiřímu na návštěvu vetře jeho teta Kateřina se synem Miloušem. Saturnin chytrým zásahem svého pána této nevítané návštěvy hbitě zbavuje. Nedá se ovšem zabránit tomu, aby se s dvojicí opět nesetkali na návštěvě u Jiřího dědečka. V dědečkově domě nakonec ale kvůli odplavenému mostku k vesnici musejí zůstat déle, než čekali. Jejich osud tu s nimi sdílí i Barbora, do které je Jiří zamilovaný, a doktor Vlach - rodinný přítel. Po několika dnech se skupina rozhodne vydat se na výpravu kolem pramene, aby ve vesnici doplnili zásoby. Zprvu příjemný výlet se jim nakonec stane dobrodružnou výpravou, ovšem společným úsilým, Saturninovým důvtipem a štěstím nakonec úspěšně doráží ke svému cíli. Ale příběh pokračuje dál...
Vlastní komentář:
Skvělá knížka do každé nepohody. 
Během knížky si postupně svým způsobem oblíbíte všechny postavy - ano, i tetu Kateřinu s jejími všudypřítomnými příslovími (tedy ne zrovny, že byste takovou tetu sami chtěli,...). Možná i ve vás po přečtení zahlodá tichá touha pořídit si taky takového Saturnina, který by trochu rozdmýchal váš třeba usedlý život. Každopádně humor, kterým autor nešetří, dokáže vykouzlit úsměv snad opravdu každému a téměř za každé situace. Prostě čtivě, vtipně a chytře napsaná kniha, kterou by si měl určitě každý přečíst. Copak by nebylo hezké, kdyby v sobě každý nosil kousek ze Saturninovy trhlosti? 
Ukázka:
Hrál jsem s ní tři sety a všechny jsem prohrál. Nebylo mi to zrovna příjemné, ale utěšoval jsem se v duchu, že si bude myslit, že to dělám z galantnosti. Ona si to však kupodivu nemyslila a po hře mi řekla, že ještě neviděla, aby někdo forhend tloukl tak nemožně jako já. Ještě odmítavěji se vyjádřila o mém servisu. Pravila, že servíruju jako babička. Nemám rád, když se mladá dáma vyjadřuje podobným způsobem. Nesmíte si ovšem myslit, že jsem obhájcem společenských frázi a lží a že by mi bylo milejší, kdybych po zápase, v němž jsem hrál úlohu téměř trapnou, slyšel říkat slečnu Barboru věty jako: "Ó, hrajete překrásně! Již dávno jsem si tak nezahrála. Hrajete tenis rád?" To bych si tedy rozhodně nepřál, ale není přece potřebí používat takových periferních obratů "Servírujete jako babička." Jsem rád, jsou-li lidé upřímní, ale to neznamená, že mají mluvit takovým způsobem. Všechno lze říci uhlazenou mluvou dobré společnosti. Četl jsem jednou, že diplomat nikdy neřekne, že někdo lže. Použije v takovém případě věty: "Domnívám se, že o správnosti vašich informací by se s úspěchem dalo pochybovat." A je to.
další ukázky:
http://ld.johanesville.net/jirotka-01-saturnin?page=12