Jak je důležité míti Filipa
Autor: Wilde, Oscar
Originální název: The Importance of Being Earnest
Rok vydání: 2005
Vydavatel: ARTUR
Počet stran: 92
Informace ke hře:
První provedení: St. James's Theatre - 1895
Počet dějství:3
Místo děje: Londýn, Woolton
Čas:devadesátá léta devatenáctého století
Časové rozložení: 2dny
Informace o příběhu:
Hlavní postavy:
John Worthing, Algernon, lady Bracknellová, Gvendolína, Cecílie,...
Popis:
Jack (John) Worthing je nalezenec, kterého se ujal pan Cardew, a kterému se podařilo vypracovat se. Nyní je vlasník letoviska na venkově a bytu v Londýně. Aby mohl kdykoli do Londýna odjet, vymyslel si bratra Filipa, který prý právě v Londýně vede bujarý život a za kterým jezdí, aby ho tahal z problémů. V Londýně proto vystupuje pod jménem Filip a naopak se může kdykoli vymluvit, že musí odjet za bratrem Jackem na venkov. Problém nastane, když se zamiluje do Gvendolíny, které se ale právě velice líbí jméno Filip. Jack se proto rozhodne odjet na venkov a nechat se pokřtíť na Filipa. Jeho přítel Algernon (který má mimochodem imaginárního "nemocného přítele Bunburyho") se pro změnu bez Jackova vědomí vydává na jeho venkovské sídlo a rádoby jako londýnský bratr Filip se seznamuje s Jackovou schovankou Cecílií, do které se zamiluje. Na venkov ale přijíždí i Jack a k dovršení zmatku se dostaví i Gvendolína. Sešli se tedy dva falešní Filipové a dvě slečny, které jsou do Filipa zamilované. Jediné východisko je proto jít s pravdou ven. Ještě někdo jiný jde ale s pravdou ven, a tak se nakonec ukáže, že Jack opravdu bratra má - a není to nikdo jiný, než Algernon
Vlastní komentář:
Skvělé počtení plné vtipných a zábavných hlášek, rozhovorů a výroků. Sice mi vadilo, že obě dívky jsou vykreslené až přehnaně naivní a povrchní, ale nedá se popřít, že jen díky tomu se dal příběh postavit tak, jak je. Jinak mě ale nenapadá nic, co bych vytkla. Doporučuji všem, kteří s rádi pobaví
Ukázka:
ALGERNON: Miláčku! A kdy došlo k tomu zasnoubení?
CECÍLIE: Letos, čtrnáctého února. Byla jsem už celá utrápená tím, že vůbec nevíte o mé existenci, a tak jsem se rozhodla všechno skoncovat, ať už tak nebo tak, a po dlouhém boji sama se sebou jsem tady pod tím drahým starým stromem přijala vaše nabídnutí k sňatku. Příštího dne jsem si vaším jménem koupila tenhle prstýnek a tady ten náramek v podobě mašličky je odznakem věrné lásky a já vám slíbila, že ho budu věčně nosit.
ALGERNON: Tak ten jsem vám dal já? Hezký, že?
CECÍLIE: Ovšem. Máte přece báječný vkus, Filipe. Tím taky odjakživa omlouvám ten váš hanebný život. A v téhle krabičce chovám všechny vaše drahé dopisy. (Klekne si ke stolu, otevře krabici a vyjme z ní dopisy ovázané modrou pentlí.)
ALGERNON: Moje dopisy? Ale má jediná, líbezná Cecílie, vždyť já vám nikdy žádný dopis nenapsal.
CECÍLIE: TO mi věru nemusíte připomínat, Filipe. Moc dobře si pamatuji, jak jsem byla nucena psát ty dopisy za vás. Psala jsem si pravidelně třikrát týdně a někdy i častěji.
ALGERNON: Ach, Cecílie, dejte mi je přečíst.
CECÍLIE: Kdepak, to nejde. To byste pak byl hrozně domýšlivý. (Uloží krabici.) Ty tři, které jste mi napsal, když jsem zrušila naše zasnoubení, jsou tak krásné a je v nich tolik pravopisných chyb, že je dodnes nemohu číst, abych si při tom trochu nezaplakala.
ALGERNON: Copak naše zasnoubení bylo zrušeno?
CECÍLIE: Ovšemže. Dvaadvacátého května. Prosím, můžete se podívat do deníku. (Ukazuje v deníku.) "Dnes jsem zrušila zasnoubení s FIlipem. Cítím, že to tak bude lepší. Počasí je i nadále kouzelné."
ALGERNON: Ale proč, propána, jste to zasnoubení zrušila? Co jsm provedl? Vždyť jsem neprovedl vůbec nic. To mě hrozně bolí, Cecílie, že jste to zasnoubení zrušila. Zvláště, když počasí bylo tak kouzelné.
CECÍLIE: To by přece nebylo doopravdy vážné zasnoubení, kdyby nebylo aspoň jednou zrušeno. A já vám stejně odpustila, než uplynul týden.