Ideální manžel
Autor: Wilde, Oscar
Originální název: An Ideal Husband
Rok vydání: 2007
Vydavatel: ARTUR
Počet stran: 131
Informace ke hře:
První provedení: the Haymarket Theatre - 1895
Počet dějství:4
Místo děje: Londýn
Čas:devadesátá léta devatenáctého století
Časové rozložení: 3dny
Informace o příběhu:
Hlavní postavy:
sir R.Chiltern, lady Chilternová, lord Goring, paní Cheveleyová,...
Popis:
Sir Chiltern je bohatý, oblíbený, šťastně ženatý a jeho politická kariéra úspěšně roste. Vše ale ohrozí příjezd paní Cheveleyové z Vídně. Tato známá dáma, dříve kapesní zlodějka a nenáviděná spolužačka lady Chilternové, se po několika letech vrací do Londýna a využívá svým známostí a kontaktů k rozmnožení svého, už tak značného, jmění. Začne sira Chilterna vydírat kvůli dopisu, v němž píše o akciovém podvodu, na kterém jako mladý zbohatl a postavil svou kariéru. Výměnou za dopis žádá, aby se Chiltern postavil proti svému původnímu, veřejně známénu, mínění o stavbě průplavu, do kterého paní Cheveleyová investovala. Sir Chiltern je však pověstný svým čestným přístupem a podobná "výtržnost" by poskvrnila jak jeho reputaci, tak důvěru jeho ženy. Požádá tedy o pomoc svého přítele a bývalého snoubence paní Cheveleyové, lorda Goringa. Tento mladík, který tráví život mezi večírky, nakonec lstí dopis od paní Cheveleyové vymámí. Do konfliktu se ale mezitím zamotá i lady Chilternová, která má starost o svého manžela a také žádá o pomoc lorda Goringa. Od Cheveleyové se navíc dozvídá o původu manželova bohatství. Celé manželství tak vypadá na rozpad. Když ale lord Gording oběma řekne o oddanosti jejich protějšku, ukáže se, jak se vlastně navzájem milují.
Vlastní komentář:
Některé myšlenky, výroky a podobně jsou skutečně výborné (a pravdivé), děj samotný mne ale zas až tak nezaujal. Scénické poznámky stojí kolikrát za to, postavy neustále "jakoby" vystupují z obrazů slavných malířů, některá přirovnání skutečně zaujmou...Hra udělá čtenáři poměrně detailní představu o životě londýnské smetánky na konci 19.století, některá místa mi ovšem připadla jakoby hluchá, mnoho slov o ničem...nebylo jich však příliš. Stojí za přečtení.
Ukázka:
LADY CHILTERNOVÁ (proti němu vztáhne ruce): Ne, radši nemluv! Nic neříkej! Tvůj hlas probouzí děsivé vzpomínky - vzpomínky na všechno, proč jsem tě milovala - vzpomínky na slova, pro která jsem tě milovala - vzpomínky, které teď pro mě znamenají hrůzu. Jakou já jsem k tobě měla úctu! Tys pro mě představoval bytost, která byla povznesena nad běžný život, představovala mi něco ryzího, ušlechtilého, čestného, nepošpiněného. Svět mi připadal lepší, protože jsi po něm chodil ty, dobro mi připadalo hmatatelnější, protože tys žil. A teď - ach, když si pomyslím, že mu jako ty pro mě znamenal ideál! Životní ideál!
SIR R.CHILTERN: A to je tvoje chyba! To byl ten tvůj omyl. Omyl, kterému propadají všechny ženy. Proč nás nedovedete milovat se vším všudy, i s chybami? Proč si nás vždycky stavíte na gigantické podstavce? Vždyť stojíme na hliněných nohou, ženy zrovna jako muži. Ale my muži, když milujeme nějakou ženu, tak ji milujeme, protože známe její slabosti, její bláhovosti, její nedokonalosti, milujeme ji dokonce tím víc, právě pro to všechno. Ne ty dokonalé bytosti, ty nedokonalé potřebují lásku. Když nás bolí rány, ať už nám je zasadily cizí ruce nebo naše vlastní, to jsou ty chvíle, kdy má přijít láska a léčit nás - k čemu by jinak byla? Láska má promíjet všechny hříchy, všechny, až na hříchy proti lásce samé. Láska má být schovívavá ke všem životům, až na ty, cou jsou prožívány bez lásky. Tak chápe lásku muž. Jeho láska je širší, obsažnější, lidštější než láska ženy. To si ženy jen myslí, že z mužů dělají ideály. Ve skutečnosti z nás dělají jenom falešné modly.