Nikdykde
Autor: Gaiman, Neil
Originální název: Neverwhere (1996)
Rok vydání: 2006
Vydavatelství:Polaris
Počet stran:303
Hlavní postavy:
Richard, Dvířka, Markýz, Hunter, Vandemar, Croup, Islington,...
Popis:
Richard vedl tuctový život mladého zasnoubeného úředníka v Londýně. Pak před ním ze zdi vypadla zraněná dívka Dvířka, kterou ve snaze pomoct jí odnesl do svého bytu. A tím jeho tuctový život skončil. Setkáním s Dvířkou, mladá slečna vládnoucí moci otvírat jakékoli i neexistující dveře, se Richardovi otvírá Podlondýn - plný podivných stvoření, nestvůr, roztodivných zákonitostí a pravidel, tajných dveří, směnného obchodu s čímkoli a plný nebezpečí, číhajícího vždy a všude. Jeho vlastní svět a život v Nadlondýně se mu uzavřely a Richardovi tak nezbývá, než pustit se s Dvířkou, její strážkyní Hunter a rodinným přítelem Markýzem de Carabasem do pátrání po strůjci vyvraždění Dvířčiny rodiny. V zádech mají nájemné vrahy pana Vandemara a pana Croupa, ruce potřísněné krví nejen Dvířčiných příbuzných. První kroky výpravy směřují k andělu Inslingtonovi, který slíbí Dvířce odpověď na její otázku a Richardovi zpět jeho život, pokud mu přinesou klíč od černých mnichů. Markýz mezitím laškuje se smrtí a panem Vandemarem a Croupem, aby sám přišel pravému vrahovi na kloub. Výprava mezitím úspěšně složila zkoušku klíče a ten teď nesou Sestupnou ulicí k Islingtonovi. Právě tam Hunter zradí a vymění Dvířku s panem Vandemarem a Croupem za kopí, kterým může zabít Velkou londýnskou bestii žijící v labyrintu před Islingtonovým sídlem. Do věci se vloží Markýz (který mezitím vstal díky laskavosti přítele z mrtvých), s odzbrojenou Hunter a s Richardem pronásledují únosce do labyrintu, kde Bestii nakonec poráží nikoli Hunter, která umírá, ale Richard. Krev Bestie ho s Markýzem provede labyrintem až k Islingtonovi, pravému zrádci a vrahovi rodiny Dvířky. Tu teď nutí, aby mu klíčem od mnichů znovu otevřela dveře na nebe. Dvířka dveře sice otevře, anděla i dvojici nájemných vrahů ale zavedou někam úplně jinam. Richard se pomocí pravého klíče vrací do svého původního života. Ale brzy zjišťuje, že to možná není to, po čem opravdu touží...
Vlastní komentář:
Ti, kteří knížku četli jistě postřehli, kolik jsem při popisování děje musela vynechat, ale zkuste to sami!
Ukázka:
Lord Krysomluvčí přikývl. Schoval dýku do kožešin svého hávu. Pak vycenil na Richarda své zkažené zuby v něčem, co mělo být pravděpodobně úsměv. "Nevíš, jakou jsi měl před chvílí kliku," řekl. "Ale vím. Moc dobře vím." "Ne,"trval na svém muž, "nevíš. Opravdu nevíš." Kroutil hlavou a mumlal si pro sebe: "Krysko." Lord Krysomluvčí vzal Iliastera za paži a odvedl ho kousek stranou, z doslechu, a začal mu něco povídat. Za řeči neustále vrhal pohledy Richardovým směrem. To hubené děvče do sebe cpalo jeden z Richardových banánů. Richarda napadlo, že v životě neviděl míň erotický způsob pojídání banánu. "Jestli to nevíš, to měla být má snídaně," upozornil ji. Zatvářila se provinile. "Jmenuju se Richard. A ty?" Dívka, která (uvědomil si) snědla už skoro všechno jeho ovoce, se na něho rozpačitě podívala. Pak se pousmála a řekla něco, co se velice podobalo Anastázii. "měla jsem hlad," omlouvala se. "No, to já také," řekl jí. Ohlédla se k ohníčkům na druhé straně místnosti. Pak se zase podívala na Richarda. "máš rád kočku?" zeptala se. "Ano. Kočky jsou fajn." Anastázie se ulehčeně usmála. "Stehýnko?" zeptala se. "Nebo prsíčka?"