Tim Tolar aneb Prodaný smích

Tim Tolar aneb Prodaný smích

Autor:Krüss, James

Originální název: Timm Thaler oder Das verkaufte Lachen (1962)

Rok vydání: 1971

Vydavatel: Albatros

Počet stran: 228

Hlavní postavy:

Tim, Natas, Krešimir, Johny, Rickert,...

Popis:

Tim Tolar po smrti otce zůstává žít u nenáviděné macechy a jejího syna. Na dostizích se jednou seznámí se záhadným baronem, který mu radí, na které koně sázet. Nakonec přemluví Tima k obchodu - vymněnit svůj smích za schopnost vyhrávat všechny sázky. Podmínky jsou jednoduché - ani jedna strana nesmí o sázce nikomu říct, jinak svou schopnost ztratí, Timovi se smích vrátí, pokud nějakou sázku prohraje. Timovi připadne obchod výborný, stejně totiž neví, proč by se na světě měl ještě někdy smát.Velice brzy ale zjistí, jakou chybu udělal a snaží se všemožně svůj smích získat zpět. Nakonec se mu to s pomocí jeho starých známých povede.

Vlastní komentář:

Úsměvná, málo známá knížka. Je určena spíše dětem, ale na pohodové čtení se skvěle hodí i pro dospělé. Rychle se čte, stránek sice přes dvěstě, ale malého formátu.

Ukázka:

Všichni se dívali na chlapce, který pevně svíral rty. Fotograf opakoval už zoufale: "Smát, prosím velmi!" Baron, stojící až za Grandizzim, nepřišel Timovi na pomoc ani slůvkem. Tim si nakonec pomohl z nouze sám. "Moje dědictví," řekl, "je těžké břemeno, pane fotografe. Ještě nevím, jestli se nad ním mám smát, nebo plakat. Dovolte mi, abych s výběrem počkal." Půlkruhem, který ho obklopoval, proběhlo zaševelení. Někteří tiše překládali jeho slova, někteří utrušovali udivené i obdivné poznámky. Jen Natas se tvářil pobaveně. Fotografování pak proběhlo hladce, ovšem bez úsměvu šťastného dědice. Nato se zasedlo ke stolům. Tim měl po jedné straně Grandizziho, po druhé barona. Ředitelův krajkový šáteček ještě stále šířil karafiátovou vůni. Tima to dráždilo ke kýchání. Před jídlem bylo proneseno mnoho řečí, některé italsky, jiné lámanou němčinou. A vždycky, když se lidé smáli, kývali nebo tleskali, obraceli se všichni k chlapci v čele stolu. Jednou mu baron pošeptal: "Svou ukvapenou sázkou jsti si nezískal zrovna snadný život, pane Tolare." Tim odpověděl stejně tiše: "Věděl jsem, co mě čeká, barone." Ve skutečnosti si nikdy nepřipadal opuštěnější než tady včele tabule, kde na něho všichni civěli jako na nějaké exotické zvíře. Ale byl pevně odhodlán dokázat baronovi, že je dospělý, a to ho posilovalo a drželo zpříma.