Chlapec stále nezvěstný
Autor: Searles, John
Originální název: Boy Still Missing (2001)
Rok vydání: 2001
Vydavatel: Metafora
Počet stran: 243
Hlavní postavy:
Dominik, Edie, Jeanny,...
Popis:
Dominikovi je patnáct a připadá si už dospělý. Co se dívek týče, nemá ještě žádné zkušenosti a hned první, na kterou si dělá zálusk, je milenka jeho otce. Ta s jeho otcem otěhotní a protože nemá peníze a Dominikův otec jí mlátí a snad i vydírá, požádá Edie o pomoc právě Dominika. Ten jí tedy nosí peníze, které krade mámě doma z různých skrýší. Pak ale jednou vyslechne telefonát Edie, ze kterého vyrozumí, že ho jen využívá. Jeho matka umírá - vykrvácela na následky nepovedeného amaterského potratu - peníze na odborný jely v té době s Edie do New Yorku. Dominik se proto za pomstou vydává do New Yorku najít Edie a snad i svého staršího bratra, o kterém mu máma vždy jen vyprávěla. Veden vnitřním hlasem unese Edieino novorozeně - svou sestru- a vrací se s ní (sám už nekolik dní pohřešovaný) do svého rodného města. Po cestě se seznámí s Jeanny, která mu začne s malou Sophií pomáhat. Ukryjí se v momentálně opuštěném motelu, kde zemřela Dominikova matka, ale policie je nakonec vypátrá. Dominik se mezitím dozvídá, že Edie mu peníze vrátila - akorát je měl u sebe schované jeho kamarád. Ohromen tímto zjištěním chce dítě vrátit, policie je ale obklíčí a po hodinách vyjednávání, když se Dominik odhodlá vyjít, ho policisti střelí v domnění, že má zbraň. Ze zranění však vyvázne.
Vlastní komentář:
Knížka na pohled vypadala jako nějaký tuctový románek, ale nakonec se z ní vyklubal 'docela' povedený psychologický román. Jistě, některé části byly poněkud slabší, ale celkově se mi líbí, jak se atmosféra mění, vztahy a sympatie se přelévají jak voda v lahvi a vlastně až do poslední stránky nevíte, jak to dopadne. Oceňuji také, že je knížka čtivě psána.
Ukázka:
Díval jsem se na ni, jak pláče, a představovali si ostatní lidi, kteří v tuhle chvíli sledují stejné vysílání. Muže, který se právě vrátil domů z práce. Ženu, která mu připravila večeři. Jak oba - a s nimi tisíce dalších - sedí s hamburgerem v ruce před televizní obrazovkou a dívají se, jak ta krásná, k smrti vyděšená žena pláče pro svoje dítě, které je zamčené v motelovém pokoji s patnáctiletým klukem. O čem asi přemýšlejí, když se dívají na Edie a její úzkost? Chudák ženská... Chudák dítě... Možná ucítí bodnutí lítosti. Ale mnohem víc budou děkovat Bohu, že na té obrazovce nejsou oni, že jejich svět je bezpečný, že jim se nic nestalo. Zítra vstanou a půjdou do práce. Večer přijdou domů a zase si pustí televizi a budou sledovat zprávy o tom, jak se životy jiných lidí rozpadají na kusy. Skoro nikdo z nich si neuvědomuje, říkal jsem si a díval se přitom na Edieinu smutkem pokřivenou tvář, jak snadno se to může stát i jim. Jednoho dne můžu udělat rozhodnutí, které v tu chvíli vypadá jako dobré, ale nakonec je zavede na temnou cestu, ze které už není návratu. Jako se to stalo mně té noci, kdy jsem poprvé políbil Edie. Jako se to stalo mé mámě, když stáhla okénko a prohlédla si Rogerův odznak. Osud. Příležitost. "Co se bude dít dál?" ptal se právě šedovlasý reportér. "Vyhoví policie chlapcovým neobvyklým podmínkám? Zatím můžeme jen čekat a pozorovat situaci. A doufat, že se dítě vrátí k matce bez zranění. Zatím se vám pokusíme přiblížit některá fakta ze zákulisí tohoto příběhu. Z Holeda Jonathan Market. Zpravodajství, Kanál 3."