O mé rodině a jiné zvířeně

O mé rodině a jiné zvířeně

Autor: Durrell, Gerald

Originální název:My Family and Other Animals (1956)

Rok vydání:1968

Vydavatel:Odeon

Počet stran:245

Hlavní postavy:

Gerry, Larry, Leslie, Margo, matka, Spiros,...

Popis:

Autobiografická kniha o pětiletém pobytu rodiny Durrellových na ostrově Korfu. Očima malého Gerryho se dozvídáme něco nejen o životě této pestré rodinky, ale i o krásách přírody na Korfu. Do té je totiž Gerald úplný blázen a není tedy divu, že většinu dnů tráví obyčejně na lovu hmyzu, procházkách po hájích nebo pozorováním chování zvířat. To jeho sourozenci mají jiné záliby. Kvůli rodinému pohodlí, místa pro návštěvy i pro nedostatek místa pro nevítané návštěvy se Durrellovi na Korfu celkem třikrát zabydlují v jiném domě. Každý z nich má své, každý s sebou poutá spoustu příhod a vzpomínek. Ale Gerry se hlavně postará, aby bylo v každém i dostatek zvířat.

Vlastní komentář:

Protože jsem taky blázen do všeho živého tak mě knížka bavila. K tomu přispěl i humor či příhody, které autor dokáže povedeně rozvést. Knížka nenabízí nic super originálního, ale zase víte, že ji psal sám život. Třeba je právě to to, co hledáte...

Ukázka:

Dodo seznala, že stát se takto zčistajasna matkou, to že ohrožuje smysl pro odpovědnost, a div se nervově nezhroutila, protože zápolila s touhou zůstat na jednom místě se svým štěnětem a současně s nutkáním držet se co možná nejblíž u máti. O tomto jejím psychologickém dilematu jsme však neměli tušení. Konečně se Dodo rozhodla pro kompromis: chodila máti všude v patách a štěně nosila v zubech s sebou. Takto si počínala celé dopoledne, než jsme přišli na to, co tropí; nebohé mládě jí viselo z mordy hlavou, a jak se batolila za mátí, tělíčko se mu klimbalo sem a tam. Poněvadž hubování a domlouvání nemělo pražádný účinek, máti se chtěj nechtěj musela zavřít ve své ložnici s Dodo i se štěnětem a jídlo jsme jim nosili na táce. Ani tohle opatření nemělo plný úspěch, protože jakmile se máti hnula ze židle, Dodo, stále ve střehu, popadla štěně a seděla a s vykulenýma očima hleděla na máti, připravená v případě nutnosti se za ní pustit. "Jestli to ještě nějakou dobu půjde takhle, to štěně vyroste v žirafu," poznamenal Leslie. "Já vím, chuděra malá," řekla máti, "ale co si mám počít? Jakmile mě vidí, že si zapaluju cigaretu, už štěně zdvihá." "Nejjednoduší by bylo utopit je," usoudil Larry. "Stejně vyroste v hrůzostrašné zvíře. Podívej se na rodiče!" "Ne, to štěně neutopíš, nesmíš!" zvolala máti pohněvaně. "Nebuď surovec," okřikla ho Margo. "Chudinka maličká!" "Ale já myslím, že to je úplně směšná situace, nechat se kvůli psovi takhle přivazovat k židli." "Je to můj pes, a když tu chci sedět, tak tu budu sedět," řekla máti s důrazem. "Ale jak dlouho? Tohle může trvat několik měsíců." "Však já si už něco vymyslím," odvětila máti důstojně. Rozluštění tohoto problému, jak to máti nakonec vymyslela, bylo jednoduché. Zjednala si nejmladší dceru naší služky, aby štěně nosila za Dodo.