Hrála jsem na klavír a najednou mě přepadla taková vnitřní prázdnota, že jsem chtěla křičet.

Sem tam se mi to stává, když hraji, čtu, nebo třeba něco poslouchám a v tom si uvědomím, že jsem svět o nic neobohatila, že jsem stále jen číslo ve statistikách, které se jednou škrtne a nezbyde po něm

Odhaduji, že většina mých známých by potvrdila, že jsem dochvilná. Na srazy chodívám kolikrát raděj už dřív, abych nezmeškala, na zastávkách spíš čekám než dobíhám ( i když,..), práce do školy odevzdávám včas. Ne, nejsem dobrá organizátorka času ani pünktlich dívka, která má v úhledně vedeném diáři zapsány všechny úkoly (čištění zubů a manikuru nevyjímaje), které během dne v