Hrála jsem na klavír a najednou mě přepadla taková vnitřní prázdnota, že jsem chtěla křičet.
Sem tam se mi to stává, když hraji, čtu, nebo třeba něco poslouchám a v tom si uvědomím, že jsem svět o nic neobohatila, že jsem stále jen číslo ve statistikách, které se jednou škrtne a nezbyde po něm
Odhaduji, že většina mých známých by potvrdila, že jsem dochvilná. Na srazy chodívám kolikrát raděj už dřív, abych nezmeškala, na zastávkách spíš čekám než dobíhám ( i když,..), práce do školy odevzdávám včas. Ne, nejsem dobrá organizátorka času ani pünktlich dívka, která má v úhledně vedeném diáři zapsány všechny úkoly (čištění zubů a manikuru nevyjímaje), které během dne v
Únor neúnor jaro už venku řádí - na záhonkách i mimo ně všechno bují a začíná kvést, ptáci řvou jak o život a hmyz vylézá odkud jen to jde...
I na mě sedla taková tak tvůrčí jarní náladička a optimismus, akorát se ještě nedostavil konktréní způsob, jak
Ze života boloňáčka
Tak o mojí fenečce Jajdě jsem tady už jednou psala a teď se chystám zas.
Mé boloňské psisko už má 4měsíce a roste jako z vody!!!
30.7.2007
Stalo se to náhle a nečekaně. Tedy ne že by o tom již dřívě nepadla ani zmínka. Ale znáte rodiče. To je furt "Ale tak jo..." a pak "Teda vlastně ne" nebo to asi úplně nejhorší "Uvidíme..." Takže jsem si opravdu nedělala iluze. A pak jednou večer přijde takhle mamka do pokoje a prej, jestli bych se o něho
Byly dva, krčily se k sobě a málem jsem kvůli nim přišla pozdě do školy,...
Taky rádi hledáte čtyřlístky?